Tak trochu na americký způsob a přece jinak. Když tento směr před více než půl stoletím v Americe vznikal, nabízel umělcům alternativu k ateliérovému tvoření a možnost vytvořit svá díla tam, kde na ně natrefí jen zcela náhodný pozorovatel. Land artovská díla vycházejí z přírody, z toho, co nabízí, z materiálů, které umělec najde na místě, a sázejí na kombinaci uměleckého díla a přírody, která ho obklopuje. V zemi svého původu jsou taková to díla často monumentální, a jistě nikoho nepřekvapí, že land art po česku je značně menší, málo rozšířený a přece inspirativní.
„Krajinář“ se z vás nestane, jen naskládáním kamenů na sebe
Ne každá pyramida poskládaná z kamenů je dílem ze soudku krajinného umění. Tak jako každé umělecké dílo musí mít i díla vznikající v krajině, jako ve svém přirozeném prostředí, určitou formu, náplň a snaží se nám něco říct. Umělci je nestaví na náhodných výpravách. Procházejí krajinou a hledají inspiraci. Teprve, když je nějaké místo „naladí“, promyslí si, jaké dílo by rádi vytvořili a často si jdou nejprve pro pomůcky a na místo se opakovaně vrací.
K vytvoření kamenného mostu je třeba nejprve doma vyrobit ze dřeva šablonu a pak podle ní na místě kameny skládat. Jediné omezení, které před sebou každý z umělců má, jsou fyzikální zákony. Materiály se využívají převážně přírodní a dostupné přímo na místě, ale lze použít i nepřírodní zdroje. V pozadí však stále vládne myšlenka zvýraznění krásy krajiny a vybraného místa. Umělec se proto k prostředí chová ohleduplně a násilím ho nenarušuje.
Krajinné umění si může zkusit každý, koho to láká. Jediným předpokladem je umělecké cítění a velká dávka trpělivosti. Začít můžete třeba vystavěním věže z kamenů balancujících na špičce. Možná budete překvapeni, že postavit kámen na špičku není zas tak těžké, jak by se mohlo zdát.